Seznamovací inzerát text

„Jsem veselý a sportovně nadaný muž kolem čtyřicítky, přátelé mě popisují jako sympatického a společenského. Občas si dopřeji sklenku, občas abstinuji, a občas si zakouřím. Hledám báječnou ženu, která se ráda pobaví, miluje jízdu na motorce, dobrou společnost a umí vařit. Ideálně s vizáží Jennifer Lopez.'

Pokud na podobný inzerát narazíte, s velkou pravděpodobností půjde o ztrátu času. Buď ho sepsal někdo s přehnaným smyslem pro humor, nebo člověk, který žije ve světě fantazie. Upřímně, filmové hvězdy jako Jennifer Lopez pravděpodobně nehledají protějšek na počítači, aby se sblížily s energickým čtyřicátníkem. Než se pustíte do tvorby vlastního profilu, je klíčové zamyslet se, koho vlastně hledáte a jaká vaše očekávání. Každý z nás má svůj ideál, ale pokud je tím ideálem filmová ikona, možná bude efektivnější si pověsit její plakát nad postel. Blíže se k ní s největší pravděpodobností nedostanete.

Konkurence v online seznamování

Vytvořit inzerát, který skutečně zaujme, není snadný úkol. Seznamovací platformy na sociálních sítích, spolu s erotickými portály a slevovými nabídkami, patří k nejnavštěvovanějším online sekcím.

Pokud nemáte jasno v tom, co hledáte nebo koho očekáváte, raději se do psaní ani neodpovídaní nepouštějte. Špatně formulovaný popis povede k odpovídajícím, neuspokojivým reakcím. Pokud je vaším cílem navázat skutečné spojení a poznat nového člověka, vyhněte se přehnané nabubřelosti, laciným vtipům a dvojsmyslům. Mnoho moderních seznamek nabízí detailní profilové dotazníky, které byste měli pečlivě vyplnit. Důležitou součástí profilu jsou i fotografie. Zatímco některé snímky mohou upoutat na první pohled, usnadnit rozhodování, ty neostré, rozmazané nebo nejasné mohou vést k odmítnutí, přestože byste jinak byli pro potenciálního partnera ideální volbou. Odpověď typu „Nejdříve bych vás musel/a vidět' pak přijde velmi snadno.

Není třeba psát sáhodlouhé romány

Najít tu správnou rovnováhu v délce textu je umění. Neměl by být ani příliš krátký, ani naopak přehnaně rozsáhlý, a už vůbec by neměl působit jako marketingová kampaň na produkt. Cílem není získat co nejvíce odpovědí, ale reagovat na ty od lidí, kteří by vás skutečně mohli zajímat. Abyste udrželi počet relevantních odpovědí na zvládnutelné úrovni, vyhněte se vytváření dokonalého obrazu sebe sama. Jakmile začnete vyjmenovávat své přednosti, zařadíte se do řady naprosto bezchybných jedinců, kteří se zde prezentují. To nevyhnutelně vyvolá otázku, proč se tak úžasná osoba vůbec na inzerát obrací. Online světy jsou plné inteligentních, vícejazyčných, romantických, zvířata i lidstvo milujících nekuřáků, abstinentů, sportovně založených jedinců, kteří touží po klidu rodinného krbu a hledají něžné objetí. Málokdo by se nechal zlákat takovýmto ideálním popisem, přesto se s texty tohoto znění stále setkáváme:

Jsem 35letý muž, 180 cm vysoký, vážící 89 kg. Romantický, něžný, atletický typ. Rád bych poznal ženu kolem 30 let, sympatickou blondýnku s dlouhýma nohama. Dlouhé vlasy jsou výhodou. Žena by měla mít ráda moře, hory, společnost, kulturu, návštěvy divadel a výstav. Ovládá plynně minimálně dva světové jazyky, zajímá se o fotografii, plachtění, potápění. Miluje Chardonnay ročník 2007, pitbully a hudbu kapely Kabát. Chtěl bych ji nosit na rukou za měsíčního svitu.

Na takový inzerát s největší pravděpodobností zareaguje buď vtipálek, nebo se autor dozví, co je to vlastně to „Chardonnay'. Prošel jsem řadu online seznamek a jen se nestačil divit. Pokud potenciální partnerka na své fotce pózuje se svým současným protějškem, pak už ani nemá smysl číst, co o sobě píše. Muži se často chlubí svými auty, motorkami nebo sportovními výkony. Ženské inzeráty, často pokoušející se o poezii s cílem zaujmout, jsou však povětšinou tristní. Totéž platí pro retušované a „snově' upravené fotografie, na nichž se dotyčná snaží působit jako tajemná mořská víla. Tyto inzeráty připomínají nápisy na náhrobních kamenech, ale tvářit se u toho jako všeznalý intelektuál je přinejmenším zvláštní. Vložte do inzerátu realistické údaje o sobě. Šance, že najdete partnera, je sice vysoká, ale s velkou pravděpodobností to bude také člověk z reality, nikoli z pohádky. Spojení ideální krásky s hlídačem dynamitu je prostě nesmysl.

Muži získávají desítky, ženy i stovky reakcí

Pokud napíšete upřímný, přirozený inzerát, kde se nebudete snažit sám sebe „prodat' za každou cenu, můžete jako muž očekávat 10 až 20 odpovědí. Čím jste mladší, tím více reakcí pravděpodobně obdržíte. Po třicítce se počet svobodných žen postupně snižuje. Pokud žena přizná svůj věk, pak po padesátce je reálnost seznámení již značně omezená. Ženy v tomto věku často hledají spolehlivého partnera pro klidné stáří a vybírají si pečlivě podle textu inzerátu a fotografie, která však může klamat. Na případné schůzce pak mohou s údivem zjistit, že si psaly s někým úplně jiným.

Některé ženy berou seznamování jako koníčka a jsou ochotny korespondovat s kýmkoli, časem i velmi otevřeně, včetně sexuálních témat. Pokud však narazí na muže, který jim padne do oka a vzájemné sympatie jsou silné, obvykle si svůj inzerát již nezveřejňují. Vždy zdůrazňují, že jim jde nejen o fyzickou přitažlivost, ale i o city. Pokud inzerují samy, 150 až 200 odpovědí není nic neobvyklého. Podle anonymního průzkumu v Německu některé ženy uváděly, že je kontaktovaly i tisíce mužů. Jejich inzeráty spolu s fotografiemi k tomu ovšem přímo vybízely. Muži píší „jako diví', snaží se rybařit a doufají v nějaký úlovek, často je jim přitom jedno, jaký. Proč nesdělit a neukázat pravdu?

Inzeráty typu „Jsem vdaná, ale…' jsou oblíbené zejména u ženatých mužů. Je to jasná výzva, a to „ale' v sobě skrývá tolik slibů, že již při psaní odpovědi je erotická fantazie rozjitřena na maximum. Ženy, které takovéto inzeráty píší, obvykle hledají rovněž zadaného muže. Ani jedna strana nechce rozbíjet domácnost, ale změna je vítána. Sex a návrat do vlastní postele. V tomto případě má seznamka jediný cíl: přesunout protějšek z vertikální polohy do horizontální. Takových párů je poměrně dost, hledají se s jasně definovaným záměrem. Nevěru berou jako zpestření jinak často nudného a vyhořelého vztahu. Odsuzovat je by bylo pokrytecké, málokdo z nás může říci, že občas neměl myšlenku zkusit to s někým jiným.

„Štíhlá, milá, přítulná a hravá…' podobné formulace v inzerátech vyvolávají asociace s vysíláním v nočních klubech nebo s klipy, kde se objevují obnažené slečny, což bylo běžné před deseti lety. Na fotografii sice může být bývalá miss, ale když přijde na rande, zjistíte, že realita je jiná. Žena se snaží získat někoho za každou cenu a setkání končí zklamáním. Pro osamělou ženu je to způsob, jak se trochu zviditelnit a působit lépe. Seznamka je pro ni důležitým nástrojem; věří, že partnera najde, a nebere to jako zábavu. Jsou to ženy, které zažily mnohá zklamání. Žijí v úkrytu a velmi nerady z něj vylézají, jsou opatrné, jejich odpovědi jsou značně neurčité a z jejich textu je patrné váhání a pocit, že je něco v pasti.

Role muže a ženy, ustálené po tisíciletí, se příliš nemění. Ženy od muže očekávají především zajištění; samozřejmě, soběstačnost je plus, ale mužská podpora je ceněnější. Muž chce naopak mít po svém boku atraktivní, upravenou krásku, potenciální matku dědiců. Tuší, že na seznamce nenajde supersexbombu, a pokud jde na rande s „Barbií' a narazí na „šmudlu', na dlouhou dobu ho přejdou veškeré choutky. Naopak, žena ho svým vzhledem i inteligencí může příjemně překvapit. Chce to jen soudnost a skromnost.

Při rozhodování žen o mužích na fotografiích hrají roli faktory, s nimiž nelze nic udělat. „Typ mužské tváře, který přitahuje ženy, se liší podle fáze jejího menstruačního cyklu. Pokud se nachází ve fázi ovulace, přitahují ji muži s ostře řezanými, maskulinními obličeji. Když menstruuje, přitahují ji muži s jemnější tváří,' píše se v bestselleru Allana a Barbary Peaseových „Proč muži lžou a ženy pláčou.'

Zábava a flirt

Žena musí počítat s tím, že obdrží mnoho nabídek k sexu. Na těchto serverech je to běžné. Některé nabídky jsou zcela přímé: chci se seznámit, a pokud přeskočí jiskra, tak i milovat. Může se stát, že vám pisatel bude sympatický a vy to zkusíte, může to dokonce přinést chvilkové uspokojení. Pozor však na pohlavní choroby - je to velká neznámá, do které se pouštíte.

Velká řada „hledačů' a „lovců' (obou pohlaví) na seznamkách jsou závisláci. Zkusili to jednou, podařilo se jim zaujmout, a už v tom „letí'. Sedí u počítače, mají rozehráno několik „partií', občas se spletou ve jménech partnerů, ale vždy z toho nějak vybruslí. Koho vlastně mají na druhé straně klávesnice, je jim jedno. Je to velká hra v kyberprostoru, která jim umožňuje rozvíjet neuskutečnitelné představy nejen po večerech, když jejich drahé polovičky spí. I v práci věnují počítači každou volnou chvilku. Zejména ženy často podléhají sexuálním fantaziím, a pokud ještě mají webkameru, stává se z toho mnohdy malé domácí erotické představení.

Na závěr. Zkusil jsem si také podat inzerát:

Stárnoucí mladík, 56 let, 180 cm, ženatý, hledá ženu, přirozenou „potvoru', zkušenou, experimentující, která ví, co chce, a tuší, co chci já. Žádné řeči o tvé ani mé rodině. Jen my dva, občas. Nechci druhé manželství.

Dostávám desítky odpovědí denně, a to často od opravdových „skvostů'. Je zajímavé, kolik žen se cítí být těmi „potvorami'.

Hledali jste někdy na seznamovacích serverech? Chtěli jste najít známost, sex, nebo jen tak pro zábavu? A jak jste dopadli?

en cz

Jana Hoffmannová

[Články]

(pdf)

-

Jedním z nejčastěji diskutovaných a zároveň nejsložitějších problémů teorie textu, disciplíny, která se v současné době tak rychle a mnohostranně rozvíjí, je vypracování typologie textů. Řešení tohoto problému je mimořádně závažné i z hlediska potřeb společenské praxe (např. jazykového vyučování nebo automatického zpracování textu pro informační účely). Na rozdíl od dřívějšího soustředění pozornosti hlavně na umělecké „žánry' se dnešní teorie textu zaměřuje na zkoumání takových typů textu, jako jsou meteorologické předpovědi, kuchařské recepty, obchodní dopisy, telegramy, reklamní texty nebo například i texty přibalované k lékům. Analýzy takových textů, takto orientovanou typologii, jistě komunikační praxe naléhavě potřebuje.

Produkce různých typů textů ve společenské komunikaci vyplývá z různých typů komunikačních úloh a je prostředkem řešení problémových situací vznikajících v sociální interakci. Na základě poznání a uvědomění problémové situace vytváří autor textu komunikační plán; je budován jako posloupnost fází řešení problému, kterými se postupně dosahuje dílčích cílů až k naplnění cíle hlavního. Výchozí záměr (resp. soustava záměrů) autora podmiňuje strategii uskutečnění komunikačního plánu. Plán v sobě do značné míry zahrnuje faktory partnerské i situační, objektivní i subjektivní podmínky komunikace, a je tedy důležitým kritériem pro diferenciaci textových typů.

Zde se pokusíme ukázat využití složek komunikační situace (zejména charakteristik partnerů, jejich vztahů, komunikačních záměrů, cílů, plánů, strategií) při komplexní charakteristice jednoho výrazného typu textu, do kterého se soubor významných kontextových faktorů promítá mimořádně bezprostředně - seznamovacího inzerátu. Přitom chceme ukázat alespoň některé možné složky „textového vzorce' (tj. určitého obecného schématu výstavby textu) zvoleného typu textu, a naznačit tak vazbu mezi určitým typem komunikační situace a tématu na jedné straně a typem textu, jeho vzorcem a konkrétními vyjadřovacími možnostmi na straně druhé.

Seznamovací inzerát jako typ textu vyrůstá z motivační problémové situace, jejímž hlavním rysem je osamělost autora textu (viz časté formulace v inzerátech jako „Jsem sám', „Samota je zlá', „Samota tíží', „Nechci už být sám', „Mít pro koho žít' nebo „Zatím nevím, pro koho jsem vybudoval domov') a jeho touha získat partnera. Tvému výchozímu charakteru motivace, hlavního záměru a cíle autora odpovídá i ztvárnění tématu v textu prostřednictvím lexikálního obsazení, jehož některé prvky jsou zvláště frekventované: např. „hledat', „najít', „poznat', „seznámit se', „odepsat', „neváhat'; „samota', „zklamání', „náhoda', „naděje', „porozumění', „zázemí' atd. Z tohoto modelu problémové situace vzniká určitý sled fází řešení problému - snaha uvědomit si a zformulovat, jaké jsou představy autora o partnerovi, o způsobu seznámení, o vzájemném vztahu a společném životě atd. V tomto typu psaného textu je role adresáta významná; adresát - jako ideální konstrukt - je přitom poměrně konkrétně charakterizován (autor se tím snaží na něj maximálně zapůsobit), ale na rozdíl od dopisu nebo telegramu je pro autora neznámý, což autorovu strategii značně komplikuje. Jde zároveň o text informační (autor poskytuje adresátovi informace o sobě) a aktivizační, výzvový (žádoucí adresát se má ozvat, má navázat kontakt s autorem - tím teprve bude dosaženo vlastního cíle produkce textu), o text s výrazným cílovým a instrukčním zaměřením (instrukce k poslání fotografie apod.).

Pro charakteristiku komunikační situace má u tohoto typu textu velký význam i kontext, tj. skutečnost, že inzerát je otištěn v inzertní rubrice určitého časopisu (novin). Volba tohoto kontextu vychází z psychických a sociálních charakteristických rysů autora. Jako celé časopisy nebo deníky mají i jejich seznamovací inzertní rubriky svůj specifický profil, který je dán právě průběhem těchto psychosociálních charakteristik inzerentů, stupněm a způsoby jejich uvědomění do stylizace textů. Skupiny inzerentů jednotlivých listů se liší způsobem sebehodnocení, představami o partnerovi i o budoucím vztahu, hierarchií hodnot, mimo jiné věkem (životní etapou), ale také svými komunikačními záměry. Pokud jde o tyto faktory, celkem se shoduje výsledná podoba inzerátů v našich denících, tj. v Rudém právu, Práci, Svobodném slovu, Lidové demokracii (liší se v některých případech uplatněním faktorů politické příslušnosti, náboženského vyznání, zapojení do veřejného života apod.). S jednoznačným komunikačním záměrem zde souvisí seriózní, věcná sebecharakteristika (např. i údaje jako „dobře situovaný', „finančně zajištěný', „chatař', „zahrádkář', „domácí kutil', „dobrá hospodyně - kuchařka', „majitel rodinného domku s ústředním topením') i střízlivé formulování představ, požadavků na partnera (někde např. „citlivého životního druha', „zdravého', „spolehlivého', „charakterního', eventuálně „i zedník vítán') i typu budoucího vztahu („Hezký', event. „klidný rodinný život'; „Společně životem'; „Hezké', event. „upřímné spolužití'; „Vzájemná úcta', event. „důvěra'; „Útulný domov'; „Oboustranná opora'; „jeden druhému oporou ve stáří'; „Klidné', event. „spokojené stáří'; „Hezký podzim života'; „Podzim ve dvou') a podmínek jeho navázání („Upřímnost', „Upřímně', „Čestně', „Čestné jednání', „Čestně a upřímně', „Jen vážně', „Jen vážné', event. „solidní nabídky'). Tyto formulace (a například i značky „Vdova', „Vdovec', „Nová rodina…') vypovídají mimo jiné i o věku nebo životní etapě autora, a to nejen obsahovou stránkou a formální umírněností, ale i - v některých případech - určitou jazykovou archaičností.

Zcela odlišná psychická a sociální charakteristika, vliv odlišných názorů a zkušeností se projevuje ve stylizaci téhož typu textu u skupiny mládeže zhruba ve věku od 17 do 30 let, jejímž generačním časopisem je Mladý svět (dále MS). (Přechodným typem je seznamovací rubrika Mladé fronty, dále MF). U této skupiny autorů lze hovořit o současném působení většího počtu záměrů - kromě hlavního záměru, tj. získat partnera a poskytnout mu určité informace o sobě, se tu projevuje i jistý exhibicionismus, výrazná snaha upozornit na sebe (vedoucí k výlučnosti formulace, k úsilí o její nápadnost, atraktivnost), dále prvky hry, recese, humoru apod.; autorská strategie je určena tím, který ze záměrů u autora převáží. Důležitou roli zde hraje i snaha odhadnout, jak který typ formulace zapůsobí na hledaný typ adresáta. Jak je určována výsledná podoba textů specifickým spolupůsobením osobnostní charakteristiky této skupiny autorů a jejich komunikačních záměrů, pokusíme se ukázat na několika příkladech.

Snaha autorů o atraktivnost, nápadnost, přilákání pozornosti se projevuje například v „poetizaci' jejich textů, která ovšem nezřídka přináší patetickou, nabubřelou stylizaci, knižní způsob vyjádření nebo i zjevná klišé: „Hory v sobě nesou kus věčnosti a v této říši věčnosti žijí dvě upřímné pohledné dívky…'; „Mladý sympatický VŠ… hledá půvabnou a nežnou průvodkyni rajskou zahradou i peklem žití'; „Možná, že se naše pohledy ve stejném okamžiku odrážejí od zapadajícího slunce a nemají odvahu se setkat…'; „Když umělci života schází ta poslední trocha inspirace k míchání barev všedních dnů, hledá…'. Táž snaha v kombinaci s příznačnou naivitou, danou věkem autorů, se projevuje v řadě neumělých veršíků: „21letá/178 doufá, že cit a porozumění dosud vzácné není'; „Té krásy kolem - radost žít, až schoulíš se ke mně, bude větší smysl život mít'; „22/192 z Moravy vzal si do hlavy inzerát si dát: hodnou a upřímnou dívku zkusí vyhledat. Zn.: Blondýnka není podmínka'; „Je mi 29/161, mám chuť se už vdát, doposud však své „Ano' nemám komu dát. Hledám muže sympaťáka, abst. nekuřáka, jenž má děti rád'; „Které dívčí srdce nedovede lhát, oči se umí smát a ruce by chtěly psát. Zn. Dvěma kamarádům u PS?'

V některých případech je ovšem těžko rozeznat, nakolik inzerátové veršovánky odrážejí naivitu mladých autorů a nakolik jsou spíše projevem recese, snahy provokovat - obě charakteristiky se ve stylizaci textu spojují: „Rozum ještě nemáme, ale partnera si hledáme'; „Co komu do toho, chci tě mít rád, a hotovo'; „jsme dvě a chceme vás, a to hned, vždyť patří nám svět a k tomu 18 let. Zn.: Nechceme snad příliš?'; „Nač se samoty bát, vždyť je tu inzerát. Přesto mám strach, cítím v tom krach'; „Hledáme vás, kamarádi, abyste nás měli rádi. My dvě holky v džínách, v tílku, těšíme se na nadílku Zn.: Vašich dopisů'; „Country, bigbeat já mám rád - tramping je můj kamarád. Nechceš-li být stále sama - zkus mi napsat třeba zrána.' Smysl pro humor a recesi se projevuje i v dalších textech: „Horolezec ing. 27/173 nabízí prstýnek a druhý konec lana'; „Tmavovlasý automechanik hledá dívku, která mu spraví duši'; dále ve slovních hříčkách typu „napiš SŠ s citem i bytem'; „dívka, která by se chtěla dát i vdát'; „žít naplno, ne naplano.' Patří sem i prvky hry, soutěže v textech mladých lidí jako „vsaď a vyhraješ'; „risknete to?'; „Hezká, veselá VŠ… vyhlašuje konkurs na svůj příjemný a hezký VŠ protějšek.' Recesi spojenou se snahou za každou cenu výrazně předvést svou osobnost vyjadřuje tento inzerát: „Nabídka dne: z nadnormativních zásob nabízíme 1 muže těchto parametrů: rok výroby 1956, výška 175, hmotnost 61 kg, použití univerzální. V příslušenství - 1 kůň, běžky, babeta a pohory. Zn.: V Praze k dodání ihned.'

Texty této věkové skupiny navíc odrážejí i její typickou charakteristiku jazykovou - ve srovnání s inzerenty v jiných listech, užívajícími takřka výhradně neutrálního spisovného vyjadřování (zde je ovšem pravděpodobně třeba počítat i s požadavky a úpravami redakce listu), se u autorů inzerátů v MS (a někdy i v MF) daleko častěji objevují expresivní prostředky, prvky obecné češtiny a slangu, eventuálně i prvky lokálně příznakové („vousáč', „dlouhán', „dvě hezké Pražandy', „prima holka', „bezva kluk', „dva chalani ze severní Moravy'; „Správný holky, hlaste se!'). Značky jako „Ahoj' nebo „Dík' se mohou objevit pouze v inzertních rubrikách MS a MF; kromě toho tam, kde se autor obrací přímo na adresáta, volí v MS a MF takřka výhradně tykání, které v jiných rubrikách nepřichází v úvahu.

V některých případech určují autorskou strategii i projevy skromnosti, studu - tedy vlastností pro tuto věkovou skupinu v současné době ne právě typických; pak se v textech objevují některá eufemistická vyjádření, např. u rozvedeného autora: „Máš-li smutné oči a škrtáno v OP, ozvi se 28letému…' Zcela opačné, až cynicky působící postoje projevují jiní mladí autoři: „Dva dálkoví řidiči a piráti silnic, šťastně rozvedení, vypisují konkurs pro atraktivní děvy…'

Další složka psychosociální charakteristiky této skupiny autorů se v textech odráží častým výskytem citátů ze šlágrů pop-music a evergreenů (hojné zvláště ve značkách: „Krásné je žít', „Žít, jak žít se má', „Mám ráda cesty lesní', „Život je jen náhoda', „Projdeme spolu stovky cest', „Chci si létat, chci se vznášet', „Jasná zpráva'); objevují se i názvy televizních pořadů („Pokus pro dva', „Převážně vážně') a filmů (např. „S tebou mě baví svět'; názvy dvou filmových komedií s P. Richardem utvářejí vlastně text inzerátu „Najde velký blondýn 19/185 s černou botou č. 29 sympatickou dívku? Zn.: Jsem nesmělý, ale léčím se'). Tyto často se opakující prvky, které opět v rubrikách jiných listů nenajdeme, zřejmě dost vypovídají o vztahu jistého nemalého vzorku mladé generace ke kulturním hodnotám i o způsobu, jak mládež tráví svůj volný čas.

Je tedy zjevné, jak typ textu v tomto případě vyrůstá z komunikační situace a jak výrazně se do něj promítají hodnotové orientace a vůbec celá psychická a sociální charakteristika účastníků komunikace. Zatím jsme se zabývali spíše reflexí nepřímou - zvláštností našeho typu textu však je, že příslušné charakteristiky (věk, povolání, vlastnosti, zájmy účastníků komunikace atd.) jsou zde do značné míry vyjádřeny i výslovně, stávají se - v různém stupni - obligatorními složkami textů v rovině významové. Je zajímavé - rovněž to patří k typovým charakteristikám tohoto textu - že údaje o autorovi a o hledaném adresátovi jsou často zastoupeny komplementárně, tj. věk, výška apod. obvykle nebývají udány u obou partnerů (jestliže autor „hledá dívku do 22/170', nemusí už udávat parametry vlastní).

Tímto způsobem jsou pro seznamovací inzerát jako typ textu (zde však navíc s určitou specifikací pro inzeráty mladých autorů) značně závazné následující údaje, seřazené přibližně podle klesajícího stupně obligatornosti (závaznosti):
— pohlaví;
— věk;
— výška (event. daleko řidčeji váha);
— místo, kde autor, resp. hledaný adresát, žije;
— vzdělání (hlavně zkratky SŠ, VŠ);
— povolání (event. titul);
— popřípadě momentální životní situace (např. vojenská prezenční služba);
— osobní vlastnosti, dispozice (z jejich širokého spektra se přece jen některé vyskytují častěji, zejména např. nekuřák, abstinent, netančící, tělesná vada; dnes už asi mnohem méně důležitou charakteristikou jsou brýle);
— zájmy (sport, cestování, příroda, hudba, literatura, divadlo, studium cizích jazyků aj.);
— hmotné statky, majetek (údaje o nich představují vlastně nabídku pro adresáta; tato složka však právě pro inzeráty v MS není příznačná): s bytem v Praze; byt, auto mám; mám vše; hledá do svého osamělého bytu…; Svob. kuchařka vlastnící chalupu hledá přítele sport. typu s autem;
— údaje o předpokládané oblasti společné realizace partnerů (hledána je např. dívka pro toulky přírodou, společnice na hokejové zápasy Škody Plzeň; požadavkem může být v létě voda, v zimě hory, mít komu darovat květinu, láskyplný rodinný život, ale i společné lumpárny nebo cesta do Transylvánie za upíry), konkretizované někdy i časovým určením (Civil prosinec 84, Porta 84, Společné vánoce);
— představa o způsobu seznámení, ev. o typu budoucího vztahu (proti jiným listům zde méně časté jen vážně, čestně, naopak např. i nezávazně; inzerent nabízí lásku, přátelství, trvalý vztah atd.);
— podmínky navázání kontaktu, formulované s různým stupněm závaznosti (nejčastěji: foto nutné, foto podmínkou, foto napoví, foto vrátím - vyměním, prosím foto, hledám dívku s fotem; ale i naopak: Praha a foto není podmínkou, hledám dívku se psem - není podmínkou, příslušníka SNB - není podmínkou…

Z těchto nejčastějších složek textu seznamovacího inzerátu je zjevné, že se při jeho stylizaci ve vědomí autora (ale i při příjmu ve vědomí adresáta) aktualizují dva těsně spojené „rámce', tj. fixované struktury vědomostí, informací, zkušeností spjatých s určitými životními a komunikačními situacemi:
a) Sebecharakteristika autora („já, moje vlastnosti, životní pozice aj.').
b) Dosavadní zkušenosti z partnerských vztahů, představy o nich a o hledaném partnerovi.

Dále se pokusíme ukázat alespoň v několika náznacích, co by měl obsahovat textový vzorec tohoto typu textu:
/1/ vztah k nadřazenému vzorci - ke vzorci inzerátu bez bližší specifikace;
/2/ skladbu textu z určitých jednotek: zde je zcela obligatorní jednotkou, výrazně oddělenou od vlastního textu, značka; tvoří jakýsi dílčí celek, kde jsou vlastnosti celého typu textu koncentrovány s ještě větší zhuštěností a výrazovou naléhavostí. Způsobů jejího zformování a spojení s textem si všimneme v závěru zvlášť; analýzu by zasluhoval i podíl značky na vyjadřování obligatorních údajů (věk, výška, místo, podmínka…);
/3/ instrukční, procesuální aspekt, který by měl být zachycen a připojen k textovému vzorci skutečně v podobě instrukce (např. „obrať se k adresátovi', „charakterizuj sebe', „apeluj na určité vlastnosti hledaného adresáta', fakultativní „upoutej originalitou vyjádření' aj.). I když v našem případě jde o značně individualizovaný typ textu, pravděpodobně ani u takovýchto typů není pro komunikační praxi zbytečné stanovení určitých rámcových pravidel jejich produkce;
/4/ některé charakteristiky výrazové stránky.

O některých příznačných rysech výrazové stránky textů mladých inzerentů, které vyplývají z našeho materiálu, se nyní zmíníme podrobněji.

A) Zajímavé a výrazné je v tomto typu textu například využití kategorie slovesné osoby. Převažuje 3. osoba („VŠ… hledá…'), texty stylizované v 1. osobě obsahují často velmi „osobní' formulace („Hledám správného chlapce, moudrého i bláznivého… chtěla bych si s ním dělat ze života legraci. Bez něj bych se žít bála.'). V textu někdy dochází (ne nutně ve značce) k přechodu od 3. osoby k 1. osobě („VŠ hledá… Zn.: Bydlím u Prahy.'). Určitou formulační specifikou se vyznačují inzeráty skupinové, tedy plurálové („Tři dívky hledají… Zn.: I jednotlivě.'; „2 judistky hledají dva hokejisty. Zn.: Fair play.') i inzeráty podávané - alespoň údajně - v zájmu jiné osoby. Ty mohou být opět stylizovány v 1. osobě („Hledám přítele… pro svou 20letou dcerku…, která po smrti otce ztratila zájem o vše kolem sebe…'; „Hledám si švagra pro 22/165. Jeho budoucí žena zatím nic neví…'; „Švagře, ozvi se, hledám tě pro svoji sestru VŠ…') nebo v 3. osobě („Nápadníka pro svoji sympatickou dlouhovlasou neteř… hledá Zn.: Strejda'; „Má hezká přítelkyně hledá…'). Proti inzerátům, které autor formuluje sám za sebe (byť i v 3. osobě), obsahují výrazněji pochvalné, superlativní hodnocení.

Využití slovesných osob tedy ukazuje určité postavení subjektů, reálných osob jako součást komunikační situace. Jako další zúčastněný subjekt vstupuje nezřídka do hry dítě: neutrální jsou formulace typu „Blondýnka s půlročním Honzíkem hledá…', ale poměrně časté jsou i texty vycházející od dětského subjektu - v 3. osobě („Dva roštáci 4/100 s maminkou hledají…'; „Diblík v sukních 3/100 MŠ hledá pro sebe a svoji maminku SŠ 26/175 prima tátu a kamaráda…', nebo i překvapivé „Dvě holky 27/167 a 0,5/70…') nebo i v 1. osobě („Jsou mi 4/101 a mámě 24/160 a hledáme kamaráda…'). Další subjekty se pak v textu projevují už pouze zprostředkovaně - v citacích cizího mínění („prý sympatická'; „podle mínění jiných hezká').

Také využitím slovesných osob je tedy tento typ textu výrazně profilován; jejich využití je přitom mnohostranné, sahá od neosobních formulací (někdy mají až podobu metonymických hříček: „Dva batohy hledají mužná záda a jejich majitelky spolehlivé opory nejen pro putování Vysočinou') až po četné prvky fiktivního kontaktu se zdánlivě konkrétním, individualizovaným adresátem: „Dívka 21/180 hledá tebe, dlouháne'; „Odepíši jen tobě'; „21letá/160 hledá Zn.: Právě tebe.'

B) S kontaktovostí těsně souvisí projevy modální kategorie výzvovosti, apelovosti, pro tento typ textu rovněž velmi typické. Z jejích projevů je nejpříznačnější využití vět tázacích a imperativních. Časté jsou hlavně otázky, které kromě apelové funkce znamenají i projev nejistoty, naděje: „Smím doufat?'; „Proč to nezkusit?'; „Taky jsi zůstala sama?'; „Napíše mi někdo?'; „Jsi?'; „Existuješ?'; „Ozveš se mi?'; „Najdu (tě)?'; „Najdeme se?'; „Tak na co čekáš?'; „Kdo mě naučí žít?' Z otázek může být sestaven i v podstatě celý rozsáhlejší text: „Nejsi krásná? Nemáš majetek? Nemáš VŠ? Nevadí! Jsi nekuřačka? Ráda cestuješ? Máš ráda přírodu? Ráda čteš? Máš ráda děti? Dokážeš mít ráda? Chceš být milována? Nezklameš? Napiš mi! Zn.: 33/175 ing. z Moravy.' Dalšími výrazovými prostředky této kategorie jsou skutečné výzvy typu „ozvi se', „napiš', „neváhej', „pošli foto' atd. (též např.: „Šťastné vánoce může prožít jen rodina. Pojď ji založit.'), někdy rovněž kombinované s otázkami („Hledáš upřímný vztah a jsi muž větší štíhlé postavy? Neváhej a ozvi se…'). Dále sem patří oslovení („Hledám tebe, cit. zal. pohl. dívko…'; „Dívky, zkuste štěstí se dvěma kluky…'; „Holky, SŠ, VŠ, z HK a okolí, chce vás poznat svob. ing.…'; „Obyčejná dívko z již. Moravy, hledá tě obyčejný kluk…'). Kontaktové a výzvové prvky určují ve speciálních případech i celou podobu inzerátu: „Haló, tady spíš plnošt., prý pohledná 22/173 VŠ. Je na lince tanč. muž s citem, rozumem, ale sám?'

C) Textový vzorec seznamovacího inzerátu by měl zachytit i další příznačnou výrazovou kvalitu - heslovitost, implicitnost, úsečnost, výčtovost, redukovanost vyjadřování v tomto typu textu. I sem opět prolíná jistá zvláštnost komunikační situace - totiž úsporné důvody, snaha inzerenta ušetřit, která vyvolává nutnost sdělit co nejvíc na malé ploše. Potřeba vyjadřovací ekonomie (problematiku užívání zkratek zde přitom necháváme stranou) vede ovšem často až k přílišné zhuštěnosti, kumulaci údajů („Sám, vážně, věř'), ke zkratům a poněkud náhlým spojením. Kumulace údajů věcně informačního charakteru ještě nepřekvapuje („Hledáme tři správné kluky s fotem do 21 let z JM.'). Někdy se však objevují i nesourodé, disparátní výčty neslučitelných údajů („má ráda turistiku a rodinné zázemí'; „Brno a foto není podmínkou'). To je asi do značné míry způsobeno vzájemným prolínáním rámců, tj. rámcové struktury soustředěné k charakteristice vlastní osoby autora a rámcové struktury obsahující složky a pravidla partnerských vztahů aj.; prolínání vede až k neuspořádanosti formulace („18/168 hledá hezkého chlapce, tmavé vlasy, knír. Jen vážně, do 28 let. Zn.: Také zklamaného.'). Extrémním, nezastíraným projevem tendence k výčtu je pak inzerát: „Obyč. kluk 22/175 hledá: 1. upřímnou, 2. hodnou, 3. s dl. vlasy, 4. s fotem, 5. s láskou ke zvířatům, 6. nekuřačku, 7. z Prahy, 8. aspoň trochu hezkou dívku od 17 do 21 let.'

Snaha o kumulaci údajů vede někdy až k vadným syntaktickým konstrukcím (asi ani takováto „negativní' zjištění by neměla v komplexní charakteristice typu textu chybět): např. „Je mi 29/185 SŠ s bytem'; „28/190 SŠ zajímá se a věří, že touto cestou pozná milou partnerku…' (zeugma). Ve druhé větě souvětí dochází nezřídka k určitému vybočení z větné konstrukce - jde nejčastěji o posun od 3. osoby k 1. osobě, plynoucí zřejmě ze srážky formulační konvence a přirozené potřeby individualizace („Rozv. VŠ s ročními dvojčaty hledá přítele a dětem tátu…, který by nás měl trochu rád.'; „Alena 23/179 hledá hodného kluka, který by mě měl rád.'), nebo o nástup shody podle smyslu („22/163 SŠ by rád poznal děvče se zájmem o turistiku a literaturu, která se cítí také sama.').

Nakonec se ještě zastavíme u značky, tj. u speciální textové jednotky vydělované vzorcem inzerátu, na jejíž malé ploše jsou příznaky textového typu zastoupeny v ještě vyšší koncentraci. Právě zde jsou například časté disparátní, nesouvislé výčty, zkratová spojení („Sport, příroda, otevřené srdce, upřímnost'; „Jen vážně, abstinent a foto vítáno.'; „Vážně, foto'; „Modrooký s IQ, neváhej.'). Právě zde jsou velmi časté prvky výzvové („Chceš být s námi?'; „Mám šanci?'; „Ozvi se, čekám.'; „Neváhej a odepiš'; implicitní „SOS'; „Ano? Ano!').

Samostatnou problematiku představují způsoby integrace, spojení této jednotky s předchozí částí textu. Značka /1/ někdy obsahuje prvek obsahově i formálně značně nezávislý, /2/ jindy ji k vlastnímu textu pojí silná soudržnost obsahová („VŠ… hledá přítele, který má rád společenský tanec a neví, koho právě pozvat na taneční parket. Zn.: Smím prosit?' nebo: „30letý, chorobně ostýchavý, extrémně plachý… hledá přítelkyni, které by nevadilo si prozatím jen korespondovat. Zn.: Červenám se'); /3/ další případy se vyznačují těsnou vazbou značky k textu ve výrazové rovině; značka je integrální součástí předchozího textu, jeho přerušení je náhlé, do značky se překvapivě dostávají i závažné složky větné struktury. Zřejmě může jít opět o projev záměru, strategie autora, který chce vydělením zvýraznit důležitý prvek (z hlediska aktuálního členění by bylo třeba posoudit, zda jde vždy o vlastní réma výpovědi): „Ozve se 18leté Zn.: Prima kluk?'; „Hledáme dva, kteří nevědí Zn.: Co je nuda.'; „Ani nejlepší přátelství nenahradí Zn.: Lásku.'; „Prosím Zn.: Tvé foto.' Jindy však zjevně nejde o projev záměru, ale spíše o náhodné oddělení posledního výrazu (motivované i úspornými důvody; také zde je třeba počítat s možnými zásahy redakce): „Foto vítáno, není Zn.: Nutné.'; „Praha a foto není Zn.: Podmínkou.'; „… hledá VŠ, který by se rád toulal a nemá Zn.: S kým.'; „Uveďte Zn.: Telefon.'; „Chci mít Zn.: Ráda.'

Mimoto je právě ve značce velmi často koncentrována i zmíněná sociologická charakteristika, týkající se zaměření mladých lidí na určité typy kulturních programů, jejich výběru z hudební produkce, jejich čtenářského vkusu atd. Figurují zde citáty ze šlágrů, názvy filmů, naivní, sentimentální poetismy převzaté z literárního kýče, z brakové literatury (značky „Vůně léta', „Letní deště', „Láska vítězí', „Cesta za štěstím', „Pohádka všedních dnů'). Budiž zde ještě uveden příklad inzerenta, který nelitoval prostředků na značku zahrnující celé památníkové čtyřverší: „Jsi úsměv, který nemám, jsi štěstí, které hledám, jsi něha, co mi schází, jsi láska, co ji doprovází.'

Je tedy zjevné, jak typ textu v tomto případě vyrůstá z komunikační situace a jak výrazně se do něj promítají hodnotové orientace a vůbec celá psychická a sociální charakteristika účastníků komunikace. Zatím jsme se zabývali spíše reflexí nepřímou - zvláštností našeho typu textu však je, že příslušné charakteristiky (věk, povolání, vlastnosti, zájmy účastníků komunikace atd.) jsou zde do značné míry vyjádřeny i výslovně, stávají se - v různém stupni - obligatorními složkami textů v rovině významové. Je zajímavé - rovněž to patří k typovým charakteristikám tohoto textu - že údaje o autorovi a o hledaném adresátovi jsou často zastoupeny komplementárně, tj. věk, výška apod. obvykle nebývají udány u obou partnerů (jestliže autor „hledá dívku do 22/170', nemusí už udávat parametry vlastní).

Na příkladě značně vyhraněného typu textu jsme se tedy snažili ukázat:
/1/ že i u textu s tak malým rozsahem nesporně figuruje komunikační plán, strategie založená na soustavě složek komunikační situace, podnětů k tvorbě textu, záměrů a cílů autora;
/2/ že zde fungují rámce - poznávací a myšlenkové struktury spjaté s určitým typem životních situací, zde tedy s potřebou předvést sám sebe a navázat partnerský kontakt, a do značné míry podmiňují sémantickou strukturu textu;
/3/ že zde funguje textový vzorec určující skladbu textu z jednotek, fixující podobu exponovaných míst (značka) a vůbec určující nejpříznačnější výrazové prostředky daného typu textu.

Tyto hlavní složky je třeba uplatňovat jako kritéria při diferenciaci textových typů; jejich prostřednictvím jsme se pokusili předvést, jak se v určitém typu textu propojují formální a obsahové struktury (eventuálně včetně struktur činnostních, jednání) a jak se jednotlivé prvky komunikační situace (hlavně sociálně psychologické charakteristiky partnerů, typ sociální interakce) a rámce s komunikační situací spjaté promítají do výrazu, do charakteristiky jazykové. Domníváme se, že z toho byl zjevný i další znak tohoto typu textu, totiž jeho kolísání mezi informačními, nocionálními významy a funkcemi, na jedné straně a pragmatickými (zvláště výraznými v případě mladých inzerentů) na straně druhé: z tohoto hlediska stojí na jednom pólu inzeráty typu „Ing. 25/185 hledá dívku. Zn.: Praha', a na druhém pólu některá výše uvedená květnatá, poetická aj. vyjádření. Silná vnější (finanční) motivace k ekonomickému, racionálnímu, telegrafickému vyjadřování a k maximálně uváženému a promyšlenému formulování textu se zde totiž sráží s přirozenou spontaneitou, romantičností, hravostí a dalšími podobnými vlastnostmi mladých autorů inzerátů.

---

[1] Viz už sborník Textsorten, vyd. E. Gülichová - W. Raible, Frankfurt n. M. 1972.

[2] Kategorie komunikačního záměru, plánu, postupů aj. využívá důsledně pro typologii textů skupina W. Schmidta v NDR.

[3] Viz o nich M. Morávek - O. Müllerová, Dyadická komunikace (Pokus o komplexní charakteristiku situace dialogu), SaS 37, 1976, s. 195—201.

[4] Viz pojetí P. Saukkonena (Text and style, Oulu 1982), který definuje typy textů jako „komunikativně funkční jednotky sociální interakce, determinované jednotlivými subsystémy mimojazykového kontextu'.

[4a] Zajímavé poznatky o tomto typu textu přináší už B. Marfurt, Textsorten und Interaktionsmuster, Wirkendes Wort 28, 1978, s. 19—35.

[5] Viz u nás K. Hausenblas - J. Hoffmannová, Od syntaxe ke stavbě textu, in: Syntax a jej vyučovanie, Nitra 1982, s. 427—440, a již starší práce K. Hausenblase.

[6] V materiálových citacích zachováváme velká písmena z počátku textu inzerátu, počátku věty uvnitř textu i z počátku značky; v ostatních případech začínají citace malými písmeny.

[7] Jen v příznakových případech bývají uvedeny i další osobní údaje, např. stav: rozvedená, s dítětem; též hledám dívku - i s dítětem, i svobodnou maminku; dále národnost - Slovák žijící v Praze; křestní jméno - pokud je jméno inzerenta považováno za zvlášť charakteristické či zajímavé, nebo pokud je naopak požadováno určité jméno u adresáta; datum narození - pokud je hledán adresát se stejným datem narození, nebo event. se stejným určitým znamením zvěrokruhu.

[8] Viz o nich např. R. de Beaugrande - W. U. Dressler, Einführung in die Textlinguistik, Tübingen 1981.

[9] Viz dělení L. A. Kiselevové, Voprosy teorii řečevogo vozdejstvija, Leningrad 1978.

Naše řeč, ročník 68 (1985), číslo 3, s. 113-124

Předchozí Jaroslav Kuchař: Miloslav Sedláček šedesátiletý

Následující Jana Bartůňková: Funkce stylizované verbální komunikace v povídkách Jana Nerudy (K 150. výročí narození)