Hledám zámožného muže

Podnikatel ze Singapuru (nebudeme jmenovat) pojal svůj obchod opravdu vážně, když spustil prosperující byznys, který je postavený na ženské výstavnosti (někdy až exhibicionismu) a evolučně dané touze po zajištění. Jeho inovativní nápad nyní sklízí úspěchy v Americe - v zemi neomezených možností a příležitostí.

Kvalita muže je dána jeho kontem, hodnota ženy mládím a krásou

O co tedy jde a jak to probíhá v praxi? Hlavní myšlenka je prostá: staví na vědeckém poznatku, dle kterého žena instinktivně hledá muže, který se o ni postará. Převedeno do řeči peněz je tedy mužovo bohatství a stav konta to nejdůležitější.

A co žena? Jak se odhaduje její hodnota? Ano, odhadujete správně: hodnota ženy na trhu se měří její přitažlivostí a věkem. Tedy dámy se vystavují a snaží se co nejlépe prodat svou krásu a půvab, zatímco muži přihazují. S rostoucí nabídkou se zvyšuje šance, že se muž bude o svůj "úlovek" dobře starat a bude ho zahrnovat luxusem. Na jak dlouho? To se teprve ukáže.

Brandon Wade (vlastník firmy a zároveň autor tohoto projektu) prohlašuje, že je potřeba věci nazývat pravými jmény a nebát se říkat věci tak, jak jsou: ženy chtějí mít po svém boku zajištěného muže, tak proč se tvářit, že tomu tak není? Proč si nalhávat něco jiného, ignorovat realitu a podléhat zastaralému romantismu, čímž se vytváří prostor pro budoucí zklamání a rozčarování? Vždyť je všeobecně známo, že se mnohem rychleji zamilujeme v luxusním podniku než u McDonalda.

Já platím, proto já rozhoduji

Ano, něco pravdy na tom je. Materiální zabezpečení je důležité a nelze naivně tvrdit, že láska bude žít jen ze vzduchu a líbivých slov. Potřebuje se pravidelně zalévat a krmit, ideálně kvalitními produkty a zážitky.

Ale každá situace má dvě stránky. Kdyby to bylo tak jednoduché a partnerské štěstí by bylo skutečně dáno jen mužovou investicí, proč by byly ordinace psychiatrů plné bohatých žen, které se označují jako "zelené vdovy"? Manželství milionářů by přece nekončila rozvodem, partneři by si byli bezmezně věrní a až do smrti by si vrkali jako dvě hrdličky. Jenže to bychom nesměli být lidmi, chronickými nespokojenci. Naše mysl si zvykne na cokoliv a cokoliv se jí dřív nebo později omrzí a zevšední.

Nemluvě o dalších hrozbách a nástrahách: dané podmínky se jen těžko mění. Ten, kdo se od začátku prezentuje jako zboží a svou hodnotu stanovuje pomocí finanční částky, se nemůže divit, když se mu upírá právo na vlastní názor. V aukcích se prodávají umělecká díla, ale i spotřební zboží. Společné je, že se jedná o neživé věci. I žena, která se přihlásí do aukce a vyčkává na co nejlepší nabídku, se sama dobrovolně ponižuje na pouhou věc a tuhle nálepku jí nesmaže sebevyšší finanční částka. Já platím, proto já rozhoduji, to se rozumí samo sebou a každá taková "sponzorovaná kočička" by si to měla uvědomovat. Pak už jen záleží na osobnosti mecenáše, jakým způsobem jí to dá pocítit, až se ta prvotní zamilovanost rozplyne.

Nejedná se prý o prostituci

Celá tato okázalá aukce ženského půvabu připomíná skrytou prostituci, která je jen o něco víc "in". Nicméně tento fakt majitel společnosti odmítá a v rozhovoru pro německý magazín Spiegel prohlásil, že se zde navazují opravdové a upřímné vztahy.

Ten, kdo si myslí, že se registrují pouze chudé studentky a začínající modelky, by se velmi mýlil. Jsou tu samozřejmě také, ale i ženy úspěšné a finančně zajištěné - advokátky, lékařky, umělkyně. Proč? I na to má Wade připravenou odpověď. Údajně každá žena touží po luxusu a zámožném partnerovi. A to i ta, která to vůbec nepotřebuje, protože je sama o sobě bohatá.

Ne všechny jdou jen po penězích

Ano, ženy se rády ohlížejí po výše postavených mužích a chlubí se majetným partnerem, jako by šlo o její osobní triumf. Je to podobné, jako když muž demonstruje svůj úspěch tím, že se ukazuje s krásnou a obdivovanou ženou… Otázkou zůstává, co s ní udělá, až trochu zestárne, zatímco on bude stále ještě atraktivní? Jak je známo, věk u mužů působí spíše pozitivně, pokud o sebe dbají. Obecně se ví, že čím větší je atraktivita plus bohatství, tím větší je ego. A žít s nafoukaným egoistou není žádný med. Zkrátka a dobře, sázka na image má své stinné stránky a určitě není pro každého.

Ze zkušeností odborníků na partnerské vztahy vyplývá, že poměr mezi klasickými ženami a těmi, které preferují vydělávat, řídit a rozhodovat, je zhruba 70:30. Tu necelou třetinu představují ženy, jejichž partneři vaří, pěstují vlastní zeleninu nebo se jinak starají o domácnost. Nechtějí se chlubit cizím peřím a raději vystavují na odiv to, čeho dosáhly vlastním úsilím bez jakékoliv mužské pomoci.

Nedávno mě navštívila starší dáma, která je majitelkou restaurace. Má peněz dost a jediné, co jí chybí ke štěstí, je životní partner. Řekla mi: "Nemusí to být žádný boháč, nic mi nechybí. Stačí, když se ke mně bude dobře chovat a nebude mít problémy s alkoholem. Chci, aby někdo čekal doma, byl milý, těšil se na mě a jezdil se mnou do Ameriky, kde žije moje dcera. Klidně mu tu letenku zaplatím!"

Je na každém z nás, kam se zařadí a s čím se nejvíce ztotožňuje...